Zdravím, asi položím dotaz, na který jste již alergičtí. Na poslední dovolené se hrálo na kytaru a zpívalo, klasika country, trampské písničky, folk a mě bylo blbé, že nezabrnkám ani akord. Tak jsme začal uvažovat, že bych nějakou kytaru pořídil, ale klasicky, mám dost drahý jiný koníček(y) takže spíše něco levného (řekněme do 4k, lépe však méně). Ale nebudu se ptát na model ani značku, kolega z práce, hudebník, mi doporučil klasickou kytaru, nylonové struny se lépe mačkají, neřežou tolik, plný široký hmatním mi nedovolí se naučit zlozvyky, má krásný ušlechtilý zvuk (jo tady tipuju ale spíše u ručně dělaného kusu s cenou ojetého auta) prostě na naučení podle něj nejlepší a po čase počídit westernovku klidně.
Jinde jsem se dočetl, že pokud hodlám hrát spíše u táboráku trempské písně country folk atd, tak ať rovnou sáhnu po akustice westernové, případně na ní nahodím devítky max desítky struny (někdo říkal ať rovnou 11, že jsou sice tvrdší, ale prostě si prsty zvyknou).
Toš navštívil jsem hudebniny, prodavač mi s kyselým ksichtem naladil Yamahu za 2,5k, klasiku, no zvuk to mělo nějaký, ze srandy jsem zkusil dražší kus s masivní deskou za dvojnásobek a zvuk pecka, i přes některé rozlazené struny, už s emi ho nechtělo otravovat s ladičkou, další za 6 už takový zvuk neměla, no je to kus od kusu a ne jen o ceně.
Ze srandy jsme zabrousil k akustikám westernovým, hmát jsme po něčem černém na co před chvílí hrál pán přede mnou, takže ji krásně naladil, hráb jsme do kovových strun a ten zvuk mě posadil do židle, ano prsty mě po 5ti minutách bolely (ty na levé ruce) ale za ty poeníze hrála skvěle, prubnul jsme pár dalších kusů s cenovkama kolem 10k a některé s ejí nevyrovnaly...taky jsme měl pocit že mému prasečímu držení l=pe vyhovuje uzší hmatník a i kytara se mi zdála oproti 4/4 klasice větší. (zajímavé, že začátečník chce většinou černou kytaru, i když hezčí mi pak připadlo tmavě až cihlově mořené dřevo)
Takže co myslíte? mám to risknout s westernovkou hned?
Neříkám, že poletím pro tu levnou za pár korun (2,5k je fakt málo, když vezmu, jak zněla). ale nějakou prostě.
Ještě se si všim, že se tak nerozlazovala jako klasika ve stejné cenové hladině, ano zvuk klasiky dělá víc dřevo a zvuk westernovky víc struny, přece jen kovy znějí fakt jinak.
Co ale asi udělám, že na radu kolegy si projdu bazary, kde se může válet stará kytara, sice odřená, ale perfektně vyschlá za ta léta, zkontroluju krk, jestli se někde něco neklíží, v jakém stavu jsou pražce, (i když ty a mechanismy se dají vyměnit, stejně jako struny) a pokud bude rovná, bez vad tak ji asi pořídím, takhle na vyzkkoušení se naučit hrát by to mohla být relativně nejlepší cesta. A tady mám pocit, že vesměs v bazaru narazím spíš na westernovku než na španělku....
Kruci že já si asi odpověděl málem sám že? No ale další názor mě pomůže, každý hudebník má jiný pohled na věc. Díky |